O kraji

Sedlčansko je obvykle považováno za:
»region na pomezí středních a jižních Čech«;
»část středního Povltaví východně od Vltavy« (Malíček et al. 2007);
»členitou kopcovitou krajinu přibližně ohraničenou tokem Vltavy na západě a táborskou rychlostní silnicí na východě« (Veselý 1998);
»kraj, kde řeky tekou hlubokými údolími na dosah lučinám, pastvinám, polím a lesíkům« (Kolektiv autorů 1984).
 
Ať tak či onak, není sporu o tom, že Sedlčansko je krajinou malebnou, dramatickou i poklidnou, plnou zurčících bystřin a vody sténající na skalních prazích v korytech toků, oplývající šumícími bory, kulturními smrčinami i prastarými bučinami, v jejichž korunách hnízdí ptactvo vzácné i běžné, je krajinou rybníků, v jejichž zčeřené hladině leskne se odkaz Krčínův, je krajinou polí, luk a strání, jež po staletí obhospodařovali naši dědové a s pokorou promlouvali k přírodě, která jim přinášela živobytí. Sedlčansko je však, a to předvším, krajem kamenů...
 

Mgr. Blanka Pechačová © 2016 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode